Obsah

Historie školy v BUDŇANECH 

                   tridadrive

Školství v českých zemích má velmi dlouhou tradici. První školy vznikly hned na počátku existence českého státu (10. století). Byly to školy církevní, klášterní a katedrální. Pro poučení širších vrstev o základech křesťanství byly zakládány školy farní.

Počátky vzdělávání v Karlštejně jsou úzce spjaty se založením hradu Karlštejn. Je zaznamenáno, že . 27.3. 1357 byl vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie při kterém nechal Karel IV. zřídit děkanství sestávající z děkana a 4 kanovníků. Dosazený děkan i kanovníci vykonávali bohoslužby též na Mořině, Tetíně a v Lodenici, tyto obce tvořili farní osadu. Kronika poznamenává, že byl pro tuto farní osadu ustanoven alespoň jeden učitel zpěvu – kantor, který měl vést kostelní zpěv, hrát na varhany a zapisovat do matrik. Bylo mu též uloženo „vyučovati mládež“. Farní školy sloužily pro poučení širších vrstev o základech křesťanství. Žáci zde dostali základy čtení, psaní, počítání, byli seznámeni s biblí, učili se žalmům.

Zásadní změny v českém školství nastaly v poslední třetině 18. století. Doba osvícenských reforem Marie Terezie věnovala škole větší pozornost. Školských otázek se ujal stát. R.1774 byla zavedena : „všeobecná vzdělávací povinnost pro děti poddaných“ ve věku od 6 do 12 let a byly pro ně zřízeny zvláštní školy, školy již existující byly reformovány. Na pravidelné denní celoroční docházce se nikterak netrvalo, venkovské děti chodily do školy fakticky jen v zimě. Bylo na učiteli, aby za krátkou dobu školní docházky naučil děti všechno, co měly předvést při závěrečných vizitačních zkouškách za účasti církevního dozorce. V tehdejších Budňanech existovala pravděpodobně škola triviální. Tyto školy byly zřizovány při farách a náklady na ně měla nést obec a šlechta, dozorcem nad těmito školami byl vikář nebo děkan. K realizaci reforem ve školství přispělo za vlády Josefa II. zavedení státního dozoru nad školstvím a uplatňování sankcí vůči rodičům, kteří neposílali děti do školy.

V r. 1807 byl ustanoven novým učitelem v Budňanech Ferdinand Bořický., který založil 1. třídní katalog a školu spravoval po 35 let. V té době tvořily „Školní obec“ obce : Budňany, Poučník, Klučice, Přední Třebaň, Malá Mořina a Velká Mořina. Škola byla jednotřídní a vyučovalo se v č. p. 30. Škola měla v letech 1807 – 1817 průměrně 97 žáků. Školní rok se řídil podle místních potřeb, tak např. prázdniny trvaly v čase žní 14 dní, v době senoseče 3 týdny. Během školního roku byly ustanovovány i tzv. „feriální“ ( volné ) dny. V letech 1817 – 1827 činil roční průměr žáků 153 a v následujícím desetiletí vzrostl až na 195 žáků.

V roce 1824 učil v Budňanech Antonín Biřický autor první české aritmetiky vydané v 19. století a jak praví Ottův slovník naučný : „ Zdařilou, jak vhodně volenými příklady, tak výkladem látky“.

Protože školních dítek neustále přibývalo a stávající škola nepostačovala, byla za podpory šlechtičen Terezínského ústavu v Praze započata stavba nové, důkladnější a prostornější budovy. V krátké době vyrostla podle plánu krajského inženýra Zoppa ve vrchnostenské zahradě pod hradem Karlštejnem nová školní budova skládající se ze dvou světlých školních učeben a příbytku pro učitele. Začala fungovat jako trojtřídní a sloužila všem výše zmíněným obcím. Řemeslnické práce byly hrazeny z komorních důchodů, výlohy za stavitelské potřeby z karlštejnských důchodů a důchodů přiškolených obcí.

Nová budova školy byla slavnostně otevřena a posvěcena dne 8. října 1837 a jak praví kronika :
„Školám krásnějším v Čechách po bok postaviti se může“.

Od počátku školního roku 1863 – 1864 se počet dětí značně zmenšil protože si obec Velká Mořina zřídila vlastní obecnou školu.

V roce 1869 byla zavedena povinná osmiletá školní docházka. Povinnost chodit do školy počínala dokončeným 6. rokem života a trvala do dokončeného 14. roku, přičemž žáci mohli vystoupit ze školy tehdy, když ovládli nejpotřebnější vědomosti předepsané na obecných školách – číst, psát a počítat.

Další stavební úpravy zasáhly do života školy v roce 1899, kdy se místní školní rada usnesla, že vystaví v části nepotřebné stodoly nové školní záchody a k nim i krytou chodbu od budovy školní.

Roku 1870 byl vydán „Řád školní a vyučovací pro obyčejné školy obecné“, který stanovil základní pravidla chování dětí ve škole, povinnosti dětí a učitelů a zákaz tělesných trestů.

Tolik asi z nejstarší historie školy v Karlštejně ( Budňanech ). Nutno ještě poznamenat, že školní budova vždy sloužila účelům, pro které byla vybudována.

Na závěr několik důležitých událostí, kterými škola prošla v současnosti.

1. 1. 2003 je ke škole přiřazena i mateřská škola, která prošla celkovou rekonstrukcí po ničivých povodních v roce 2002, vzniká tak nový právní subjekt : ZŠ a MŠ Karlštejn. Zrekonstruována byla i budova základní školy a to v roce 2004. Z důvodu slabých ročníků, či z důvodu migrace obyvatel ( zvláště po povodních ), žáků na škole stále ubývá. Ve školním roce 2005 – 2006 se stala školou dvojtřídní.

V roce 2007, v roce svých 170 narozenin se ve škole začínají žáci 1. ročníku vyučovat podle nového, vlastního školního vzdělávacího programu „Pyramida“.

V současné době se pomalu počet dětí zvyšuje. Ve školním roce 2014/15 měla  škola 40 žáků, což bylo nejvíce za posledních patnáct let. 

Počet žáků se neustále zvyšuje, proto jsme byli od šk. roku 2022/23 navýšit kapacitu školy a v tomto roce školu navštěvovalo 54 dětí.